Gastroskopie

Gastroskopie je lékařská vyšetřovací metoda, která využívá optického přístroje - video endoskopu  (nazývaného gastroskop) k vyšetření horní části zažívacího traktu - jícnu, žaludku a horní části dvanáctníku. Dnes je hlavní vyšetřovací metodou při podezření na nemoci těchto orgánů. V současné době je možné pomocí gastroskopu také provést řadu léčebných zákroků.

Příprava k vyšetření: 
Před vyšetřením je nutné 6 hodin nejíst, nepít, nekouřit, vyšetření je prováděno NALAČNO.

Průběh vyšetření
V místním znecitlivění hltanu  je konec  ohebného přístroje zaveden za kořen jazyka a pacient je vyzván k polknutí, čím se otevře horní jícnový svěrač a přístroj je zaveden volně do jícnu, následně pod optickou kontrolou do žaludku a dále do dvanáctníku. Vyšetření vyžaduje, aby byl pacient lačný, čímž se zabezpečí, aby vyšetřované části zažívacího traktu byly prázdné, resp. obsahovaly jen menší množství tekutiny (trávící šťávy), které lze při vyšetření odsát. Je to důležité pro přehlednost a také pro minimalizaci rizika vdechnutí obsahu.

Podrobněji jsou jednotlivé části prohlíženy během vytahování, kdy je také možno odebírat drobnými klíšťkami, zavedenými pracovním kanálem, vzorky k vyšetření histologickému či mikrobiologickému.

Pokud bylo nemocnému před vyšetřením podáno místní znecitlivění, nesmí přibližně 30 minut po něm jíst ani pít. Omezení příjmu jídla je také vhodné po odběru vzorků a je nutné po léčebných zákrocích. Jinak samotné vyšetření bez podání znecitlivující látky pacienta v příjmu jídla a tekutin neomezuje. Vyšetření je samozřejmě možno podle potřeby opakovat.

Komplikace
Samotná gastroskopie je metoda s malým rizikem poškození, které se pohybuje do 0,1 procenta. Vyšší riziko komplikací je u léčebných zákroků prováděných při gastroskopii, a to v závislosti na typu a rozsahu výkonu.Možnými komplikacemi jsou krvácení, proděravění zažívacího ústrojí, vdechnutí obsahu vedoucí k zápalu plic nebo srdeční a oběhové potíže.

Využití:
Slouží ke stanovení diagnózy nemocí horní části trávícího ústrojí a provádí se při podezření na ně nebo jako kontrola léčby. Nejčastějšími důvody bývají nejasné bolesti horní části břicha, opakované zvracení, zvláště zvracení čerstvé nebo natrávené krve (hemateméza, ale také při odchodu černé stolice s natrávenou krví, která je také známkou krvácení do horní části trávícího ústrojí), chronické zažívací obtíže, pálení žáhy, nejasné bolesti na hrudníku, bolesti při polykání, obtížné polykání. Také patří do spektra vyšetření prováděných při nejasné příčině chudokrevnosti, váhovém úbytku, u pacientů s cirhózou jater slouží k vyloučení jícnových varixů, při podezření na céliakii k odběru vzorků ze sliznice hlubší části dvanáctníku a v řadě dalších méně častých indikací.

Z nemocí, které vyžadují opakované gastroskopické vyšetření v časovém odstupu nebo sledování v pravidelných intervalech, jsou to zejména žaludeční vředy, polypy i po jejich odstranění, stavy po léčbě rakoviny žaludku nebo jiné zhoubné nádory, jícnové varixy, těžší formy refluxní nemoci jícnu, achalázie nebo stavy po poleptání jícnu.

Kromě diagnostických možností má gastroskopie i využití léčebné: endoskopické polypektomie, zástava krvácení, sklerotizace či ligace jícnových varixů, extrakce cizích těles, dilatace zúžení jícnu a duodena atd.

Vyšetření je prováděno gastroskopickým přístrojem firmy Olympus GIF – Q165  EVIS EXERA II.

Zdroj: Wikipedie